ČERNOŠICE - Curriculum vitae |
 Černošice jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ.
Leží při jihozápadním okraji Prahy, na levém břehu řeky Berounky.
Dnešní město je tvořeno třemi částmi: Horní Černošce, Dolní Mokropsy a Vráž. Černošice mají 5096 obyvatel v průměrném věku 39,4 let. ( ČSÚ - 2005 ).
Od roku 2003 jsou Černošice pověřenou obcí s rozšířenou působností.
|
|
|
V obci je základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, knihovna, kino, dům s pečovatelskou službou, krytý zimní stadion, fotbalový stadion, skatepark, sokolovna, pošta, lékárna, praktický lékař pro děti, dorost i
dospělé, stomatolog, gynekolog, sbor dobrovolných hasičů, stálá služebna městské policie, čistička odpadních vod, dva hřbitovy a 17 chatových osad.
Kompletní plynofikace obce proběhla v roce 2002, objekty jsou napojeny
na obecní vodovod a splaškovou kanalizaci.
.
Zemědělský charakter zástavby i stylu života převládal v Černošicích
až do druhé poloviny 19. století a nenarušily jej ani dvě cihelny v Dolních Mokropsech.
Rozvoj obce byl zaznamenán především v souvislosti s otevřením
České západní dráhy v roce 1862. Černošice si oblíbily střední i vyšší vrstvy pražské společnosti, zvláště oblíbenými byly „letní byty". Ti movitější (obvykle průmyslníci, živnostníci a obchodníci) pak neváhali a vystavěli podél řeky
i
železnice honosné vily.
|
|
|
|
|
Historie
.
|
  Dolní Mokropsy jsou zmiňovány již roku 1088
ve vyšehradské listině.
HorníČernošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku 1115.
Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty.
Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu
z Pražského hradu na Karlštejn. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako cestovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král Karel IV. při svých cestách na Karlštejn.
Nejtěžším obdobím si prošly Černošice v době třicetileté války. Roku 1639 je nechal švédský vojevůdce, který táhl na Prahu vypálit. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrace.
Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862
a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch.
Podél řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět vily. Tento vývoj je následně utlumen 1. světovou válkou. Po jejím skončení ale propuká rozvoj znovu v ještě větší intenzitě.
Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl však následně opět zastaven 2. světovou válkou. Po válce roku 1950 dochází ke sloučení obcí Horní a Dolní Černošice a Dolní Mokropsy. Roku 1974 jsou odděleny Dolní Černošice a následně připojeny
k Praze 5-Lipencům. Roku 1969 získávají Černošice statut města.
. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
.
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města. První zmíňky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním.
Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14. století. V 17. století spadal kostel pod radotínskou farnost. Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu díky množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách sochy slovanských věrozvěstů.
. |
Mlýn na Bluku
.
 Na pravém břehu řeky Berounky, v bývalých Dolních Černošicích se za lávkou pro pěší nachází bývalý vodní mlýn. Příslušel k tvrzi Bluk, odtud i název mlýna. V r. 1467 byla tvrz zpustlá a zbořená, v podobném stavu byl tehdy také patrně mlýn. Písemně mlýn poprvé uváděn r. 1523, tehdy jej zbraslavský klášter vysadil pro jistého Vitáka. Roku 1546 koupil mlýn Mikuláš Bludský, r. 1661 zde byl mlynářem jeho syn Tomáš. O d r. 1585 byla tvrz spolu s mlýnem trvale připojena k Mokropsům. Roku 1760 na mlýně hospodařil Jiří Košatka, otec dvou klášterních kněží. Po zrušení Zbraslavského kláštera mlynář Košatka r. 1774 mlýn prodal.
Mlýn Na Bluku byl naposledy připomínán ještě ve 20. stol.
. |
Kazín
.
 Kazínem se dnes nazývá hradiště na břidličnaté skále
na pravém břehu Berounky u Černošic. Osamocená skála
se zvedá nad klidnou hladinou Berounky a od sousedních strání je oddělena roklí. Místo jako stvořené pro hradiště.
Ale bylo tady opravdu hradiště bájné Kazi? Po dlouhou dobu se o toto přeli kronikáři a historikové jako Kosma, Dalimil, Václav Hájek z Libočan či Daniel Adam z Veleslavína.
Veškeré pře ukončil až archeolog Jan Axamita, který zde prováděl výzkum v roce 1916 a objevil, že opevnění na Kazíně je středověká tvrz. Před ním zde bylo dvojí výšinné osídlení - starší neolitické (pozdní doba kamenná)
a po něm hradiště halštatské ze starší doby železné. Hradiště slovanské zde nikdy nebylo.
Kazín u Černošic tedy nemůže být oním bájným hradištěm legendární Krokovy dcery, ale to nám nemusí vůbec vadit a na hradiště se můžete zajít podívat i tak.
. |
|
Původ názvů jednotlivých částí města
.
 Černošice - Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových).
|
,
 Dolní Mokropsy - Název obce vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves
s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. Označoval je takto kníže (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na Vyšehradě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit zvěř. |
.
|
 Vráž - Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik František Palacký poukazoval na příbuznost se slovem vrah. Mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje
na to, že vráže mají i hory.
. |
|
Městský znak
.
 Právo užívat městský znak bylo Černošicím uděleno 7. května 1992.
Městský znak je tvořen zlatomodře polceným štítem se zaoblenou modrou patou.
Ve zlatém poli je umístěn zelený jetelový trojlístek se stonkem.
Symbolický význam městského znaku: modrá barva znázorňuje řeku Berounku, zlatá možnosti rekreačního využití města a zelená barva značí přírodní podmínky charakterizující Černošice. Trojlístek symbolizuje
tři části města – Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž.
. |
|
Geografie
.
 Černošice se rozprostírají na 906 ha velmi členitého terénu. Na mnoha místech zasahují do Chráněné krajinné oblasti Český Kras. Nejvyšším kopcem je Babka (364,3 m.n.m.).
Nejvýznamnějším vodním tokem, který Černošicemi protéká
je Berounka. Za pramenný tok Berounky je považována Mže, po jejímž soutoku
s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka. která má délku 139 km (dohromady s Mží 239 km) a je největším levostranným přítokem Vltavy. Kromě Berounky protéká Černošicemi ještě potok Švarcava, který se do Berounky vlévá. Podnebí je v Černošicích suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500 – 600 mm.
. |
|
Plodiny
. |
 Černošická švestka - Pološvestka českého původu, tolerantní k šarce. Plody středně velké, poněkud baňatější, s matnou, temně modrou slupkou, dosti kyselou. Dužnina je zelenavě žlutá, sladká, příjemně nakyslá, dobrá. Konzumní zralost červenec.
(pro další info klikněte na obrázek)
. |
|
|
. |
|
Statistické údaje, odkazy, historická fakta, významné osobnosti atd., které jsou obsaženy ve výše uvedeném textu, můžete doplnit, případně upřesnit prostřednicvím E-mail adresy . Po ověření relevance bude úvodní text doplněn Vámi uvedenými informacemi.
|
|
Sportovci: 